Mistrovství ČR v atletice

Úspěch na mistrovství ČR

O úspěšném atletovi Patriku Eliášovi ze třetího ročníku jsme již psali.  Na témže Mistrovství České republiky juniorů a dorostenců v atletice vybojovala krásnou bronzovou medaili žákyně prvního ročníku Klára Brázdilová. Klárka skončila na 3. místě v trojskoku dorostenek s výkonem 11.19 metrů.

Samozřejmě všichni k zisku medaile gratulujeme. Jelikož Klárka je v prvním ročníku a v podstatě od října je na distanční formě vzdělávání, přinášíme alespoň pár informací o její osobě v níže uvedeném rozhovoru. 

Zdravím Klárko, blahopřeji k úspěchu a ráda bych se zeptala na důvod, který Tě vedl k tomu, že jsi nastoupila zrovna na VPŠ a SPŠ MV v Holešově.  My jsme tomu opravdu rádi. Kromě sportovních výkonů máš ještě i vynikající prospěch.

Školu jsem si vybrala především kvůli zaměření. Už v dětství jsem věděla, že bych jednou chtěla být právnička nebo pracovat u policie. Zůstalo mi to až do 9. třídy na ZŠ, a tak volba byla jasná. Taky jsem věděla, že chci jít na takovou střední, kde budu moct studium skloubit s atletikou. Z toho důvodu padlo do úvahy i sportovní gymnázium. Když jsem se ale dozvěděla o tom, že mě sem přijali, tak jsem neváhala ani chvilku a jsem za toto rozhodnutí ráda.

I my jsme samozřejmě rádi. Tak povídej, jak se Ti na škole líbí (a jen samá pozitiva, ano)?

Do školy jsme chodili asi jen měsíc, ale i za tak krátkou dobu jsem si ji stihla oblíbit. První týden školy jsme si prošli adaptačním kurzem, který nás jako třídu stmelil, a taky jsem díky němu poznala i spolužáky z vedlejších tříd. Myslím, že budeme dobrý kolektiv. Líbí se mi, jaké možnosti sportovního využití škola nabízí. Když zrovna nejsem na tréninku ve Zlíně, tak svůj volný čas trávím právě ve sportovním areálu školy. Taky se mi líbí předměty, které na škole máme. Nejraději mám právo a tělesnou přípravu.

Tak to se krásně poslouchá. Jak ses vyrovnala s distanční formou výuky?

Řekla bych, že celkem dobře. Díky distanční výuce mám na školu více času a mimo online hodiny si můžu sama určit, kdy se budu studiu věnovat. I přesto bych se ale raději vrátila k prezenční výuce.

Tak prezenční formu výuky by uvítali asi všichni. Na co se nejvíc těšíš při návratu do školy?

Hlavně na své přátele a spolužáky. Jelikož jsem na intru, tak jsem si našla přátele, kteří nebydlí nejblíž, a díky různým opatřením nemáme možnost se vídat. Těším se, až si zase po škole zajdeme zahrát fotbal nebo se půjdeme projít po Holešově.

Klárko, jak dlouho se zabýváš atletikou a proč sis vybrala tuto (dle mého názoru) velmi obtížnou disciplínu?

Trénuji a závodím pod atletickým oddílem AK Zlín a mým trenérem je pan Stanislav Laciga. Atletice se věnuji už 7 let. Moje cesta ke trojskoku byla celkem zajímavá, když jsem totiž začínala s atletikou tak mojí hlavní disciplínou bylo 800 m a poté 1500 m. Postupem času jsem přešla na sprinty a dálku a z toho to byl už jen krůček ke trojskoku.

Jak to máte se sportem v rodině? Máš doma ještě nějaké sportovce?

Ano, ostatně byli to rodiče, kteří mě přivedli k atletice. Mamka dříve hrála volejbal a věnovala se atletice a táta běhá dlouhé tratě (maratony, ultramaratony,…) až doteď.

Tak to klobouk dolů. Rodiče máš velmi aktivní. Můžeš mi říci, co Tě atletika naučila?

Myslím, že atletika mě naučila především disciplíně. Díky závodům jsem se naučila lépe zvládat stresové situace. Atletika často bolí, ale hodně vás naučí. Naučí vás trpělivosti, vytrvalosti, fair play, ale taky například týmové práci.

Hezky řečeno. Zbývá Ti ještě kromě školy a sportu čas na nějaké další koníčky?

Téměř veškerý svůj volný čas věnuji atletice. Je to sport, který mě naplňuje a dělá šťastnou, takže nejraději jsem na stadioně s tretrama na nohou. Sport mám ráda celkově. Ráda si vyjedu na kole, zahraji basket nebo fotbal.  Mimo to si ráda přečtu knihu nebo zkouknu film s válečnou tématikou.

Děkuji Klárce za rozhovor a budeme se těšit na osobní setkání.

​